Absorpční kalkulace

Absorpční kalkulace je druhem nákladové kalkulace, resp. přístupem k tvorbě kalkulací.

Při jejím použití se do nákladů na výrobek (nebo nákladů na úkol, výrobní dávku, proces, atd.) zahrnují přímé náklady plus alokovaný a rozvržený podíl výrobních nepřímých nákladů. Tato alokace nepřímých nákladů se provádí prostřednictví vhodně zvolené rozvrhové základny (m², počty zaměstnanců aj.).

Kroky při použití absorpční kalkulace

1. Identifikujte nákladová střediska a výrobky

• nákladová střediska:

• výrobní nákladová střediska – na něž budou náklady ve finále alokovány a/či rozvrženy. Může se jednat např. o jednotlivá výrobní oddělení nebo výrobní haly

• nákladová střediska služeb - nákladová střediska poskytující služby jiným nákladovým střediskům, např. oddělení opravy a údržby, jídelna, mzdové oddělení

• všeobecné nákladové středisko, na které budou alokovány náklady, které nejsou přímo identifikovatelné s žádným výše uvedeným nákladovým střediskem

• výrobky vztahující se k výrobním nákladovým střediskům

2. Připravte si přehled výrobních nákladů a rozčleňte je podle schopnosti přiřadit je k výrobku a nákladovému středisku a:

2.1. Přímé náklady alokujte přímo na výrobek / kalkulační jednici.

2.2. Připravte si tabulku nepřímých nákladů a alokujte:

2.2.1. náklady přímo identifikovatelné s konkrétním nákladovým střediskem na toto nákladového středisko

2.2.2. náklady, které nejsou přímo identifikovatelné s konkrétním nákladovým střediskem na všeobecné nákladové středisko

3. Pomocí nějaké smysluplné rozvrhové základny rozvrhněte všeobecné nákladové středisko na ostatní nákladová střediska a poté nákladová střediska služeb na výrobní nákladová střediska.

3.1. Nejprve rozvrhněte všeobecné nákladové středisko na ostatní nákladová střediska - nejen na výrobní, ale i na nákladová střediska služeb (samozřejmě jen v případě, že také spotřebovávají náklady).

3.2. Poté rozvrhněte náklady z nákladových středisek služeb na výrobní nákladová střediska. Je vhodné začít s těmi středisky, která poskytují služby největšímu počtu jiných servisních středisek.  Ale pokud si některá servisní střediska poskytují služby navzájem, na pořadí nezáleží a výpočty musí být provedeny v několika iteracích do té doby, než zbyde zanedbatelná částka. Tato částka pak již může být rozvržena zjednodušeně např. jen na výrobní nákladová střediska.

Rozvrhová základna:

Při rozvrhování různých nepřímých nákladů je možné použít různé rozvrhové základny – podle toho, jaké dávají největší smysl.  Nejčastěji používané jsou odpracované hodiny přímými pracovníky nebo výrobní hodiny spotřebované jednotlivými nákladovými středisky. Další jsou například:

• Hodnota hmotného majetku - pro opravy a údržbu, odpisy a pojištění zařízení
• Podlahová plocha – pro nájemné či odpisy budovy továrny
• Počet pracovníků (strávníků) – pro služby kantýny
• Kilowatthodiny - pro energie
• Odborné posudky
• Přímé materiálové náklady
• Tržby (obvykle jen pokud není možno zvolit vhodnější základnu)

VŠECHNY NÁKLADY JSOU NYNÍ JIŽ ALOKOVÁNY A ROZVRŽENY POUZE NA VÝROBNÍ NÁKLADOVÁ STŘEDISKA. NYNÍ JE POTŘEBA JE ROZDĚLIT NA JEDNOTLIVÉ VÝROBKY (KALKULAČNÍ JEDNICI).

4. Zvolte a vypočítejte rozvrhovou základnu, jejímž prostřednictvím budou nepřímé náklady rozděleny na jednotlivé výrobky.

Rozvrhová základna nepřímých nákladů = nepřímé náklady / úroveň aktivity

Rozvrhová základna se obvykle počítá jednou ročně a používá se v následujícím účetním období. Nepřímé náklady i úroveň aktivity jsou obvykle plánované či jinak odhadované hodnoty.

Nepřímé náklady jsou náklady alokované a/či rozdělené na výrobní nákladová střediska, tedy náklady, ke kterým jste došli v krocích 1-3.

Úroveň aktivity je aktivita odpovídající zvolené rozvrhové základně, např. počet odpracovaných hodin v daném středisku či přímé mzdové nebo materiálové náklady.

Příklady rozvrhových základen:

• Nepřímé náklady na počet vyrobených kusů
• Nepřímé náklady na odpracovanou hodinu přímými pracovníky (pro neautomatizovanou výrobu)
• Nepřímé náklady na výrobní hodinu (pro automatizovanou výrobu)
• Podíl (%) nepřímých nákladů na některých přímých nákladech (obvykle přímé mzdové nebo materiálové náklady)

Opět je možné použít několik rozvrhových základen podle toho, jak dávají smysl. Každý úsek, jímž výrobek v rámci výrobního cyklu prochází, obvykle mívá vlastní rozvrhovou základnu. Důvodem může být rozdílný charakter výroby – např. jeden výrobní úsek může být zautomatizovaný, jiný vyžaduje více zásahů lidského faktoru.  

5. Pomocí rozvrhové základny rozdělte náklady každého výrobního nákladového střediska na jednotlivé výrobky

Skutečná úroveň aktivity x rozvrhová základna nepřímých nákladů

Výpočet může vypadat následovně:

• skutečný počet odpracovaných hodin přímých pracovníků na určitý výrobek  x  (plánované nepřímé náklady / plánované odpracované hodiny přímých pracovníků)

6. Jestliže jsou pro výpočet rozvrhové základny použity plánované (či jinak odhadované) nepřímé náklady a úroveň aktivity, dojde s nejvyšší pravděpodobností ke vzniku neabsorbovaných nepřímých nákladů.  V dalším kroku je tedy nezbytné vypočítat hodnotu nad / pod absorbovaných nepřímých nákladů.

Například, pokud plánovaná rozvrhová základna 10 EUR na výrobní hodinu a na výrobu bylo skutečně použito 50 hodin, absorbované nepřímé náklady budou činit 500 EUR. Ale skutečné nepřímé náklady jsou 550 EUR. Rozdíl (50 EUR) je pod-absorbovaný nepřímý náklad.

Neabsorbované nepřímé náklady

Neabsorbované nepřímé náklady (tedy nad nebo pod absorbované nepřímé náklady) vyplývají ze skutečnosti, že se hodnota skutečných nepřímých nákladů nebo skutečná úroveň aktivity (nebo obojí) liší od plánů.

VÝPOČET NEABSORBOVANÝCH NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ

(plánovaná rozvrhová základna x skutečná úroveň aktivity) – skutečné nepřímé náklady

Pokud jsou  > 0   → nad-absorbované nepřímé náklady

Pokud jsou  < 0   → pod-absorbované nepřímé náklady

Pokud jsou neabsorbované náklady materiální, jejich příčina by měla být zanalyzována a případně i napravena.  Důvodem může být:

• skutečné nepřímé náklady se liší od těch plánovaných
• skutečná úroveň aktivity se liší od plánované:
  • špatný odhad úrovně aktivity - např. byla plánována jiná produktivita práce, tedy pro výrobu jednoho výrobku bylo ve skutečnosti potřeba více pracovních hodin
  • nebyla zvolena vhodná rozvrhová základna (např. pokud byl určitý úsek zautomatizován a není již potřeba tolik hodin práce)
  • liší se skutečný objem produkce (např. sezónní výkyvy) nebo výrobní kapacita není plně využita, nebo je naopak využívána nadměrně

Neabsorbované nepřímé náklady na konci reportovacího období je možné řešit například takto:

• pokud je hodnota neabsorbovaných nepřímých nákladů nevýznamná a většina výrobků, které je způsobují, byly prodány → náklady na prodané zásoby (4)
• pokud je hodnota neabsorbovaných nepřímých nákladů významná nebo/a většina výrobků, které vedou ke vzniku neabsorbovaných nákladů nebyla prodána →  rozdělení mezi hodnotu zásob (neprodané množství) a nákladů na prodané zásoby (prodané množství) (4)

Extrakt z výsledovky při použití absorpční kalkulace

*či změna stavu zásob vlastní výroby