Aktiva

Obecná definice:

Aktiva jsou prostředky mající určitou hodnotu, které byly do podnikání nejčastěji vloženy zakladatelem nebo získány vlastní činností a které v budoucnu firmě s největší pravděpodobností přinesou nějaký ekonomický prospěch.

Příklady aktiv: nemovitost, automobil, software, licence, nábytek, pohledávky, depozitní certifikáty, peníze na běžném účtu nebo v hotovosti.

Aktiva v účetnictví musí být rovna pasivům!

Členění a obsahová náplň aktiv podle jejich formy v účetnictví záleží na konkrétním účetním standardu (české účetnictví může na problematiku pohlížet jinak než např. IFRS). V českém účetnictví (viz. také nákres výše) zahrnuje:

• Dlouhodobá aktiva – aktiva s dobou životnosti delší než 1 rok. Ty mohou být:
  • Hmotná aktiva – aktiva mající fyzickou formu, která mohou být:
    • Nemovitá aktiva – aktiva pevně spojená se zemí či nemovitostí, která nelze přemístit a použít jinde. Např. dům včetně vestavěných skříní či výtahu.
    • Movitá aktiva – aktiva, která s nemovitostí nejsou spojena vůbec nebo ne na pevno, je tak možno je kdykoliv bez velkých nákladů od země či nemovitosti oddělit a použít jinde. Např. automobil či nábytek.
  • Nehmotná aktiva – aktiva, která nemají fyzickou formu, např. software či licence.
  • Ostatní aktiva – např. dlouhodobý finanční majetek (např. cenné papíry držené za účelem dalšího prodeje, kde se předpokládá délka držení delší než rok).
• Oběžná aktiva - aktiva s dobou životnosti kratší než 1 rok. Zahrnují:
  • Zásoby – materiál, polotovary, nedokončené výrobky, výrobky, zboží
  • Pohledávky
  • Krátkodobý finanční majetek – např. ceniny, peníze na běžném účtu či v pokladně

Aktiva se v rozvaze českého účetnictví uvádí ve 3 sloupcích:

• brutto - hodnota neupravená o opravné položky a oprávky
• korekce - výše opravných položek a oprávek k aktivům
• netto – sloupec brutto minus korekce

Členění aktiv podle likvidity:

• Likvidní aktiva – aktiva, která mohou být přeměněna na peníze rychle a s minimální ztrátou na hodnotě. Oběžná aktiva bývají obvykle likvidní.
• Nelikvidní aktiva – aktiva, jejichž přeměna na peníze trvá déle nebo/a je nákladná. Dlouhodobá aktiva patří mezi aktiva nelikvidní.

Právě podle likvidity jsou aktiva v rozvaze uspořádány  - od nejméně likvidní složky (dlouhodobý majetek) až po složky vysoce likvidní (peníze).

Jaký je rozdíl mezi dlouhodobými a nelikvidními aktivy? Vesměs žádný; dlouhodobá aktiva jsou aktiva nelikvidní.

Jaký je rozdíl mezi oběžnými a likvidními aktivy? Oběžná aktiva jsou většinou aktiva likvidní, ale jejich likvidita je velmi rozdílná. Nejlikvidnější je finanční majetek (např. krátkodobé cenné papíry nebo peníze na běžném účtu), méně likvidní jsou pohledávky a nejméně likvidní jsou zásoby. 

Aktiva jsou víceméně majetkem firmy. V (podvojném) účetnictví jsou přírůstky aktiv účtovány na straně má dáti aktivních účtů, úbytky na straně dal. 

Nicméně zda určitá položka splňuje definici aktiv či bude jako aktivum uznána, záleží na účetním standardu. Například v českém účetnictví záleží dosti na právní formě, kdežto podle IFRS či US GAAP jde spíše o ekonomickou podstatu a definuje aktivum jako zdroj, nad kterým má firma kontrolu a od kterého se očekává příliv ekonomických výhod. Typickým rozdílem mezi těmito standardy je majetek pronajatý v rámci finančního leasingu. V českém účetnictví je pronajatý předmět veden v aktivech pronajímatele (protože ten po právní stránce pronajímaný předmět stále vlastní), nicméně IFRS jej eviduje v aktivech nájemce, protože je to ten, kdo z dané věci generuje a nese většinu rizik (tj. vlastní užitky a rizika, tudíž ji „po ekonomické stránce vlastní“). 

Ne všechna "aktiva" firmy jsou ale v účetnictví vedena v rozvaze. Těžko lze jako aktivum zaúčtovat například zaměstnance, přestože jde o velice cenný zdroj. Stejně tak obchodní kontakty nebo léty vybudovaná prestižní obchodní značka ve většině účetních systémů nejsou do aktiv účtovány.

Pojem aktiva není roven pojmu čistá aktiva.