Čistý pracovní kapitál

Čistý pracovní kapitál vznikne odečtením krátkodobých cizích zdrojů od (hrubého) pracovního kapitálu.

Další možné způsoby výpočtu

pracovní kapitál - krátkodobé cizí zdroje = oběžná aktiva - krátkodobé cizí zdroje = dlouhodobý cizí kapitál + vlastní kapitál - stálá aktiva

Obecná interpretace pracovního kapitálu a doporučené hodnoty

čím vyšší jsou hodnoty, tím vyšší platební schopnost a nižší riziko; ale příliš vysoké hodnoty mohou napovídat o nehospodárnosti a snižují rentabilitu.

Pokud je čistý pracovní kapitál kladný → překapitalizace, což znamená, že:

• dlouhodobé zdroje jsou vyšší než stálá aktiva
• část oběžných aktiv je financovaná dlouhodobými zdroji

→ nižší riziko (pracovní kapitál slouží jako tzv. polštář, protože peníze získané z případného prodeje oběžného majetku financovaného dlouhodobými zdroji je možné bez ohrožení fungování organizace použít na něco jiného)

→ nižší hospodárnost, protože dlouhodobé zdroje bývají dražší než krátkodobé

Pokud je čistý pracovní kapitál záporný → podkapitalizace, což znamená, že:

• část stálých aktiv byla financována krátkodobými zdroji

→ tedy riziko, že firma bude nucena tuto část stálých aktiv prodat, aby byla schopna uhradit své splatné závazky a riziko platební neschopnosti

Čistý pracovní kapitál by v každém případě měl být kladný.  Je nicméně ale vhodné nalézt optimální výši pracovního kapitálu, která vyváží riziko a rentabilitu. Žádné obecné doporučení neexistuje, záleží vždy na konkrétních podmínkách (odvětví, poměr složek pracovního kapitálu, rychlosti obratu zásob, pohledávek a závazků aj.).