Doba obratu zásob

Doba obratu zásob je jedním z ukazatelů aktivity, který vyjadřuje, kolik dní leží zásoby na skladě, než se prodají.

Pokud počet dní v roce (365) vydělíme ukazatelem Doby obratu zásob, dostaneme ukazatel Obrat zásob.

Pokud sečteme Dobu obratu zásob a Dobu obratu pohledávek, dostaneme dobu, za kterou se zásoby přemění na tržby (teoreticky peníze).

Vzorec

 Zásoby jsou často ve formě průměru z počáteční a konečné balance.

Místo nákladů na prodané zboží je ve jmenovateli možno použít i tržby, což je možná i běžněji používaná forma vzorce. Nicméně náklady jsou vhodnější, neboť neobsahují marži. Čitatel i jmenovatel jsou tak oceněny na obdobné bázi a jsou tak srovnatelné.

Srovnání

• srovnání firem v různých odvětvích nedává příliš smysl; naopak srovnání s konkurencí má velkou vypovídací schopnost
• smysluplné je srovnání výsledku dané firmy v čase

Doporučené hodnoty

• obecně čím nižší doba obratu zásob, tím lépe

• vysoké hodnoty poukazují buď na:
  • zpomalení prodeje (ve jmenovateli jsou sice náklady, ale ty jsou většinou účtovány ve stejný okamžik jako tržby) – nutné rozlišit, zda jde o zpomalení prodejů pouze sledované firmy nebo v celém odvětví či ekonomice (recese)
  • hromadění zásob:
    • obecná rizika:
      • zastarání zásob a následná neprodejnost
      • vyšší náklady spojené s držením zásob (např. na skladování)
      • zásoby musí být nějak financovány, takže firma platí „zbytečné“ úroky
    • „opodstatněné“ důvody:
      • nákupy za výhodné ceny či slevy za nákupy ve velkém
      • sezónní fluktuace v poptávce
      • očekávané navýšení cen či nedostatku určitých zásob

• nízké hodnoty poukazují buď na:
  • zrychlení prodeje
  • nízký stav zásob:
    • obecné riziko:
      • nesplnění zákaznických objednávek
      • neschopnost firmy reagovat na výzvy z titulu nových obchodních příležitostí