Dohadná položka pasivní je v rozvaze je určitou formou „závazků“ (i když nejde o typický závazek), o které se účtuje souvztažně s náklady v případě, kdy ke konci účetního období je znám titul a období, do kterého náklad spadá, ale není známá přesná částka, neboť případ není doložen veškerými potřebnými doklady. Částka je tak pouze nějakým způsobem odhadována.
Dohadné účty pasivní jsou v rozvaze součástím pasiv, konkrétně:
Pro jejich účtování slouží účet 389 – Dohadné účty pasivní.
Souvstažným účtem jsou obvykle náklady, ale mohou se zde objevit i zásoby. To v případě tzv. nevyfakturovaných dodávek, o kterých se účtuje tehdy, je-li do konce roku dodána zásoba, ale není známa její přesná částka (např. faktura dorazí později).
Nejčastěji se takto účtují:
* v praxi se ale obvykle účtuje spíše v podobě rezervy na nevyčerpanou dovolenou
ÚČTOVÁNÍ
Na konci běžného účetního období:
MD 5xx – Náklady (druhově příslušné), případně i zásoby či dlouhodobý majetek / D 389 – Dohadné účty pasivní
V dalším účetním období mohou vzniknout 3 případy:
1/ odhad se rovnal skutečné výši závazku
2/ odhad byl nižší než skutečný závazek
3/ odhad byl vyšší než skutečný závazek
Jsou náklady zaúčtované v rámci dohadných účtů uznatelné z pohledu daně z příjmu?
Náklady zúčtované v rámci dohadných položek jsou náklady jako každé jiné a tudíž mají (pokud je daný náklad běžně daňově uznatelný) vliv na výpočet daně z příjmu. Odhady částek by proto měly být co nejpřesnější a založené na relevantních podkladech.
A jaký je rozdíl mezi výdaji příštích období a dohadnými účty pasivními?
Zjednodušeně, v míře určitosti částky nákladu. U výdajů příštích období je přesná výše známá, u dohadných položek pasivních jde jen o odhad. Více zde.
Normativní vymezení dohadných účtů pasivních: