Účelem kalkulací nákladů je zjištění nákladů připadajících na tzv. nákladový objekt. Tím je nejčastěji tzv. kalkulační jednice, tedy většinou jednotlivý kus výrobku. Kalkulace slouží zejména k ocenění zásob, tedy například za účelem správného zaúčtování, ocenění produktu, řízení zásob a celého podniku apod.
Proces výroby nebo poskytování služeb může být velice rozmanitý a stejně tak typ výrobků (služeb) – může se lišit od unikátních výrobků (služeb) až po identické výrobky vyráběné ve velkosériové či masové výrobě. Z tohoto důvodu může být v různých situacích vhodné použití jiných způsobů kalkulace.
DRUHY KALKULACÍ NÁKLADŮ
Podle způsobu výroby a toho, na jaký nákladový objekt (hlavně typ výrobku) se kalkulace provádí lze kalkulace rozlišit na:
Kalkulace podle typu nákladů obsažených v hodnotě výrobku:
Kalkulace, které na výrobek přímo přiřazují přímé náklady a nepřímé náklady alokují různými metodami, například:
Specifickým typem kalkulací mohou být kalkulace používané ve sdružené výrobě, které v závislosti na typu společně vyráběných výrobků (oba hlavní vs. hlavní a vedlejší produkt) používají tyto metody:
Za určitý druh kalkulace je možno považovat i standardní náklady, kdy se ještě před zahájením výroby stanoví tzv. standardní výše jednotkových nákladů a vlastně i vyrobeného množství. Rozdíly od skutečných celkových nákladů jsou pak určitým způsobem analyzovány a rozpouštěny. Více zde.
Zcela alternativní přístup mají tyto dvě kalkulační metody:
Druhy kalkulací je možné různě kombinovat. Kalkulace, které různé přístupy/metody kombinují, je možné nazývat například jako hybridní nebo smíšené kalkulace. Tyto kombinace jsou typické pro specifická odvětví či obory, které mívají svůj vlastní unikátní způsob zpracování kalkulací.
Nicméně ne všechny kalkulační metody lze ve finančním účetnictví použít pro ocenění zásob vlastní výroby. Viz. článek o ocenění zásob vlastní výroby v českém účetnictví.
V manažerském účetnictví má podnik samozřejmě volné pole působnosti.
Druh nákladové kalkulace: costing method