Byť se zisk jeví jako jedinečný a srovnatelný pojem, zdaleka tomu tak není. Tato série článků pojednává o jeho možných formách – byť z pohledu finančního účetnictví (české účetnictví, IFRS/IAS), manažerského účetnictví, daňového světa či forem zisku, které jsou běžně používány ve firemním světě (EBIT, EBITDA, Net income atd.).
Série se v závěru snaží provést rekonciliaci většiny těchto forem zisku. Je nezbytné zmínit, že jsou zde zvoleny určité zjednodušující předpoklady, protože některé pojmy zcela srovnatelné nejsou či nevycházejí z obecně závazných definic.
Zisk je obecně definován jako rozdíl mezi náklady a výnosy. Je jedním z nejobvyklejších cílů podnikání, jakousi odměnou za riziko a základním měřítkem úspěchu ve firemním životě.
Nicméně existuje celá řada různých forem zisku, které značně omezují jeho srovnatelnost. V první řadě je nutné odlišit:
Zisk se ve většině případů nerovná přílivu peněz (cash-flow), neboť zisk je definován jako rozdíl výnosů a nákladů, kdežto cash-flow jako rozdíl příjmů a výdajů.
Účetní zisk je výslednou položkou ve Výkazu zisku a ztráty, kdežto cash-flow je výslednou položkou Výkazu o peněžních tocích.
Výnosy představují přínosy, které podnik získá díky svým ekonomickým aktivitám.
Příjmy představují příliv peněžních prostředků (byť v hotovosti či na bankovní účet).
Rozdíly mezi výnosy a příjmy vyplývají například z nedobytnosti pohledávek (např. výnos byl zúčtován v okamžiku dodávky, nicméně zákazník dosud nezaplatil).
Náklady představují spotřebu vstupů (materiálu, práce atd.) vynaloženou za účelem dosažení výnosů.
Výdaje představují odliv peněžních prostředků (v hotovosti, z bankovního účtu).
Rozdíly mezi náklady a výdaji vyplývají například z nákupů dlouhodobého majetku (výdaj vynaložen při nákupu, ale odpisy jsou účtovány postupně během celé doby života majetku) či nákupy, které jsou zahrnovány do hodnoty zásob a nákladem se stávají až v momentě jejich prodeje.
Více příkladů je možno nalézt ve článku Rozdíl mezi náklady a výdaji.
Jak pro ekonomický, tak pro účetní zisk platí obecná definice: výnosy – náklady
Pojmy se ale liší jednak v tom:
Ekonomický zisk = výnosy – explicitní a implicitní náklady
Jedná se o pojem vycházející z obecných ekonomických teorií a jeho účelem je zhodnocení úspěchu firmy.
Rozdíl mezi ekonomickým a účetním ziskem je uveden v tomto článku.
Účetní zisk = výnosy – explicitní náklady
Jedná se o pojem definovaný účetními standardy, pravidly či národní legislativou používaný za účelem sestavení účetní závěrky, případně sestavení daňových přiznání.
Rozdíl mezi ekonomickým a účetním ziskem je uveden v tomto článku.
Účetní zisk má tato slabá místa.
Explicitní náklady jsou náklady, které firma skutečně vynakládá.
Opakem explicitních nákladů jsou náklady implicitní (oportunitní či náklady obětované příležitosti).
Implicitní náklady nazývané též náklady obětované příležitosti či oportunitní náklady jsou nejvyšší možnou částkou, kterou by bylo možno získat, pokud by byla zvolena jiná alternativa. Příkladem může být nájemné, které by organizace mohla inkasovat, pokud by výrobní prostory nepoužívala pro výrobu. Teoreticky těmito náklady může být i hodnota času investovaného do daného podnikání, protože tento čas je možné využít jiným způsobem, např. nechat se zaměstnat. Jsou to tedy náklady, které obvykle v klasické výsledovce nenajdeme, ale při ekonomickém rozhodování by také měly být zohledněny.
Opakem implicitních nákladů jsou náklady explicitní.
Tyto skutečnosti činí zisk méně srovnatelný zejména mezi různými subjekty, ale také při srovnávání zisku v časové řadě.
Na zisk je proto dobré pohlížet v kontextu jiných ukazatelů jako je hrubá marže, celkové tržby, cash-flow, poměrové ukazatele finanční analýzy atd.
Daňový zisk je zisk sloužící jako základ pro výpočet daně z příjmu na základě ustanovení Zákona o daních z příjmů.
Při výpočtu daňového zisku se obvykle vychází z účetního zisku, který se mimoúčetně transformuje na daňový základ.
Daňový zisk je v podstatě pojem shodný s pojmem "daňový základ", se kterým pracuje Zákon o daních z příjmů.
Výsledek hospodaření
účetní zisk (+) či ztráta (-) za sledované období (obvykle rok) = výnosy - náklady
Zisk (ztráta) se vždy počítá jednoduše: výnosy - náklady. Zní to velmi jednoduše, ale jednoduché to opravdu není, protože zisk může mít mnoho forem. Vždy značně záleží na metodice výpočtu. Jinak pohlíží na zisk české účetnictví, jinak IFRS a aby to nebylo jednoduché, jiné formy zisku si oblíbil ekonomický svět.
Formy zisku podle českého účetnictví
Formy zisku běžně používané v praxi
Zákon o účetnictví rozlišuje následující formy výsledku hospodaření:
Výsledek hospodaření z provozní činnosti:
Výsledek hospodaření z finanční činnosti:
Výsledek hospodaření před zdaněním
Výsledek hospodaření po zdanění
Tyto kategorie nemají nic společného se ziskem daňovým – ten je počítán mimoúčetně na základě požadavků stanovených Zákonem o daních z příjmu.
Zisk (či ztráta), tj. hospodářský výsledek:
→ nezahrnující ostatní úplné výnosy a náklady (tzv. other comprehensive income) (20)
Ostatní úplný hospodářský výsledek (tzv. other comprehensive income)
→ jedná se vlastně o změnu vlastního kapitálu během sledovaného období z titulů, které nevyplývají z transakcí s vlastníky (20) (např. přecenění majetku podle IAS 16 či IAS 38)
Souhrnný (úplný) výsledek hospodaření (tzv. Total comprehensive income):
Souhrnný (úplný) výsledek hospodaření (tzv. Total comprehensive income) musí být podle IAS 1 ještě rozčleněn na:
Souhrnný výsledek hospodaření musí být podle IFRS 5 ještě rozčleněn na:
Výše v jiných článcích byly uvedeny formy zisku (resp. výsledku hospodaření), které jsou nějakým způsobem jasně definovány. Nicméně ekonomický svět si oblíbil ukazatele jiné a téměř v každém podniku se lze s některými z těchto ukazatelů setkat. Tyto formy zisku nevycházejí ani z českého účetnictví, ani z IFRS. Ve finančních výkazech se tedy často ani neobjevují, neboť jsou používány zejména pro analytické účely.
Jedná se o ukazatele:
Jejich největším hendikepem je fakt, že některé z nich jsou víceméně definovány pouze na základě jakýchsi zvyklostí či jiných nepsaných pravidel, ale závazně a přímo regulovány (alespoň jsem o tom zatím tak přesvědčena) nikde nejsou. Chybí tak všeobecně platná metodika, která by určovala, jaké položky do nich zahrnout a z toho také vyplývají problémy se srovnatelností.
Operating income je zisk/ztráta z běžné provozní činnosti firmy bez:
Obvykle je to EBIT ponížený o výnosy z investic (např. dividendy). Pokud je ale investiční činnost předmětem činnosti společnosti, pak firma může výnosy z těchto investic do Operating income zahrnout.
Operating income je definovaný SEC (U.S. Securities and Exchange Commission), jeho definice tedy má přesné znění. SEC zároveň zmiňuje, že Operating income není přímo srovnatelný s ukazatelem EBIT či EBITDA. (19) Proto je zde uvedené srovnání s EBITem nutno považovat pouze za orientační.
Nicméně v praxi je bohužel běžné, že se pojmy EBIT/PBIT a Operating income zaměňují nebo jsou považovány za synonyma.
EBITDA (PBITDA) je celkový zisk/ztráta bez:
EBITDA obvykle zahrnuje též tzv. Non-operating result, což je výsledek z jiné než běžné provozní činnosti. Obsahuje například výnosy z investic či dividend, pokud tedy není hlavním předmětem firmy investiční činnost.
Protože ukazatel EBITDA neobsahuje odpisy, ve srovnání s EBITem umožňuje větší srovnatelnost výsledků firem s různě vysokým objemem dlouhodobého majetku. EBITDA stejně jako ukazatel EBIT neobsahuje úroky a daně z příjmu a tak umožňuje dobré srovnání výsledků firem s různým způsobem financování a různými daňovými sazbami (tj. tedy firem v různých zemích).
V praxi se téměř výhradně používá zkratka EBITDA (nikoliv PBITDA).
EBIT (PBIT) je celkový zisk/ztráta bez:
EBIT obvykle zahrnuje též tzv. non-operating result, což je výsledek z jiné než běžné provozní činnosti. Obsahuje například výnosy z investic či dividend, pokud tedy není hlavním předmětem firmy investiční činnost.
EBIT je tedy po zahrnutí odpisů a amortizace (tj. odpisů nehmotného majetku) roven ukazateli EBITDA.
Protože ukazatel EBIT neobsahuje úroky a daně z příjmu, umožní dobré srovnání výsledků firem s různým způsobem financování a různými daňovými sazbami (tj. tedy firem v různých zemích). Na rozdíl od ukazatele EBITDA však neumožní srovnání výsledků s různě vysokým objemem dlouhodobého majetku.
V praxi se téměř výhradně používá zkratka EBIT (nikoliv PBIT).
EBT /PBT (Earnings/Profit Before Tax) je celkový zisk/ztráta bez:
EBT tedy roven ukazatelům:
EAT (PAT) je zdaněný celkový zisk/ztráta z pokračujících činností NEBO častěji celkový zisk/ztráta po zdanění (tedy včetně zisku/ztráty z ukončovaných činností).
Jde tedy o EBT doplněný o daň z příjmu, případně o čistý zisk/ztrátu z ukončovaných činností. Pokračující či ukončovaná činnost jsou pojmy vycházející z IFRS a české účetnictví s nimi nepracuje.
Jde tedy o zisk odpovídající českému celkovému Výsledku hospodaření po zdanění.
V praxi se lze častěji setkat se zkratkou PAT (ne EAT).
Net income je celkový zisk/ztráta (tedy včetně o čistého zisku/ztráty z ukončovaných činností), někdy uváděný po odečtení zisku/ztráty připadajícího na nekontrolní podíl (non-controlling interest – dříve zvaný minority interest).
EAC je celkový zisk/ztráta po zdanění, doplnění zákonného rezervního fondu a po vyplacení dividend vlastníkům prioritních akcií. (18)
Existuje celá řada definic NOPATu, proto je použití toho ukazatele zisku značně zavádějící.
Častou definicí je: zisk/ztráta z provozní činnosti po zdanění bez zdaněných nákladových úroků (tj. položka nákladové úroky je snížena o daňovou úsporu plynoucí z nákladových úroků).
Úvodem je nezbytné zmínit, že uvedené srovnání není oficiální, závazné a některé pojmy navíc nelze plně srovnávat (např. Operating income a EBIT/EBITDA).
Hlavním důvodem je fakt, že uvedené formy zisku si ekonomický svět pouze oblíbil a převážná většina z nich není nikde normativně definována. Většina ekonomů tak ví, že např. EBITDA je zisk před zdaněním, úroky a odpisy, ale kdyby měli s určitostí definovat položky, které zahrnout či nezahrnout, pravděpodobně najdou některé, nad kterými budou tápat.
Veškeré v tabulce uvedené formy zisku tudíž nevycházejí z IFRS, takže uvedené zatřídění nemusí plně a vždy souhlasit (zejména koncept rozlišení činností na pokračující/ukončované).
Převodní můstek tedy považujte pouze za orientační a nezávazný.
Pozn.: Toto srovnání není oficiální, závazné a některé kategorie ani plně srovnávat nelze. Záleží také na tom, co který podnik kde vykazuje.
Zmíněnými náklady souvisejícími s použitím cizího kapitálu se obvykle rozumí nákladové úroky z úvěrů či leasingu, ale v širším pojetí je též možno zahrnout např.: