Účetní závěrka

Účetní závěrka je finálním krokem účetní uzávěrky a spočívá v sestavení účetních výkazů, kterými jsou:

• rozvaha (bilance) – obsahuje majetek a ostatní aktiva a závazky a jiná pasiva
• výkaz zisku a ztráty – obsahuje náklady, výnosy a výsledek hospodaření
• příloha účetní závěrky, která doplňuje informace obsažené v rozvaze, výkazu zisku a ztráty či přehledu o peněžních tocích
• určité účetní jednotky navíc:
  • přehled o peněžních tocích – obsahuje přehled o pohybech peněžních prostředků
  • přehled o změnách vlastního kapitálu – analyzuje do většího detailu pohyby rozvahové položky vlastní kapitál

Informace v účetní závěrce jsou cenným zdrojem pro celou řadu uživatelů. Ti mohou být:

• externí – zejména banky poskytující úvěr, finanční úřad, dodavatelé (hlavně ti dodávající na fakturu), subjekty poskytující dotace
• interní – obvykle akcionáři, management, interní analytici

Sestavení účetní závěrky za účetní období nejpozději do konce následujícího období je jednou z podmínek úplnosti účetnictví. (odst.3 § 8 ZoÚ)

Účetní závěrka se sestavuje k rozvahovému dni, tedy k datu uzavření účetních knih. (odst.1 § 19 ZoÚ)

Účetní závěrka může být:

• řádná - závěrka sestavená k poslednímu dni účetního období
• mimořádná – závěrka sestavená z požadavku ZoÚ k jinému dni, než je poslední den účetního období
• mezitímní - závěrka vyžadovaná zvláštními právními předpisy (nikoliv ZoÚ), která je sestavována průběhu účetního období, nikoliv k rozvahovému dni.

• pro jednotlivou účetní jednotku
• konsolidovaná – závěrka, která „slučuje“ závěrky spojených účetních jednotek

Účetní závěrka se sestavuje v korunách českých a jednotlivé položky se vykazují v celých tisících Kč. Účetní jednotky celkovými aktivy (netto) deset miliard Kč a více mohou vykazovat jednotlivé položky v celých milionech Kč. Takto musí být postupováno ve všech částech účetní závěrky. (odst.8 § 4 Vyhl.)

Účetní závěrka musí dle odst.3 § 18 ZoÚ u podnikatelů obsahovat:

• u právnických osob obchodní firmu/název/jméno, sídlo a u fyzických osob i bydliště, liší-li se od sídla
• identifikační číslo osoby a informaci o zápisu do veřejného rejstříku
• právní formu účetní jednotky, případně informaci o tom, že účetní jednotka je v likvidaci
• předmět podnikání
• rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje
• datum sestavení účetní závěrky
• u právnických osob podpisový záznam statutárního orgánu, u fyzických osob podpisový záznam dané osoby (odst.3 § 18 ZoÚ)
• další obsahové požadavky jsou popsány v článku týkajícím se Přílohy k účetní závěrce

Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zkráceném rozsahu:

• v plném rozsahu – obvykle účetní jednotky, které mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem (odst.4 § 18 ZoÚ)
• v zkráceném rozsahu – obvykle účetní jednotky, které nemají povinnost ověření účetní závěrky auditorem (odst.4 § 18 ZoÚ). V zkráceném rozsahu je vyžadováno méně údajů než v rozsahu plném.

Pro každou skupinu a kategorii účetních jednotek existuje prováděcí předpis, který stanovuje, jak by měla být závěrka zpracována a jaké informace by měla obsahovat. (odst.5-6 § 18 ZoÚ)

Pro podnikatele účtující podvojně je tímto právním předpisem Vyhláška 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Informace v účetní závěrce musí být:

• spolehlivé - podávají věrný (= odpovídají skutečnosti) a poctivý (= použité účetní metody vedou ke věrnosti) obraz o finanční situaci účetní jednotky tak, aby na jejich základě mohli uživatelé účetní závěrky činit ekonomická rozhodnutí. Dále musí být úplné a včasné.
• srovnatelné – co se týká použitých účetních metod, položek rozvahy či výsledovky aj.
• srozumitelné
• a posuzují se z hlediska významnosti – významné jsou tehdy, lze-li předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi. (odst.7 § 19 ZoÚ)

Po sestavení účetní závěrky již není možné provádět zápisy v účetních knihách.

Nicméně v případě, kdy obsah položek účetní závěrky neodpovídá skutečnému stavu, je možné účetní knihy znovu otevřít, provést opravu a sestavit účetní závěrku novou – to ale jen do okamžiku schválení účetní závěrky statutárním orgánem, nejpozději do konce následujícího účetního období (odst.7 § 17 ZoÚ) Po schválení účetní závěrky není možné žádné účetní zápisy přidávat. Zde ale platí výjimka pro přeměny společností (odst.3 § 17 ZoÚ).

Pro větší účetní jednotky splňující určitá kritéria platí povinnost ověření účetní závěrky auditorem.

Pro osoby zapisované do veřejného rejstříku a příp. další osoby platí povinnost zveřejnit účetní závěrku.

Účetní závěrka musí být uschována (tj. archivována) po dobu 10 let počínající koncem účetního období, kterého se týká. (odst.2a § 31 ZoÚ)