Časové rozlišení je jedním z institutů naplňujících tzv. akruální bázi účetnictví, kdy je o nákladech a výnosech potřeba účtovat do období, s nímž časově a věcně souvisí.
Slouží k zachycení případů, kdy v jednom účetním období vzniká pohledávka či závazek nebo/i přímo peněžní operace (příjem, výdaj), ale k výsledkové operaci (výnos, náklad) vzhledem k časové a věcné souvislosti výnosů/nákladů dojde až v dalším či dalších obdobích, či naopak.
Časové rozlišení je v rozvaze poslední položkou aktiv i pasiv a slouží k zachycení těch účetních případů, u kterých je v okamžiku účtování známý:
Účty časového rozlišení mohou být aktivní i pasivní.
Účty časového rozlišení podléhají inventuře a při inventarizaci se posuzuje jejich výše a odůvodněnost. (ČÚS č.19 bod 6.3.)
Časové rozlišení není nutno používat v případech, jde-li o:
Časově rozlišovat nelze pokuty, penále, manka a škody. (ČÚS č.17 bod 3.11.)
Účetní jednotka by podle ČÚS č.19 bodu 6.5. měla stanovit postup časového rozlišování nákladů a výnosů (ve vnitropodnikové směrnici). Tento postup lze měnit jen zcela výjimečně, a to v souladu s § 7 odst. 4 ZoÚ (tedy jen z důvodů změny předmětu podnikání či kvůli zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky, přičemž informace o každé takové změně včetně řádného zdůvodnění je potřeba uvést v příloze účetní závěrky).
A podle čeho by mělo být časové rozlišení do jednotlivých období rozpočítáváno?
Ideálně na bázi dní, to je obvykle nepraktické, tak alespoň na měsíční bázi.
V širším pojetí mohou účty časového rozlišení být chápány včetně:
A jaký je rozdíl mezi časovým rozlišením, dohadnými účty a rezervami?
Časové rozlišení: např. time-deferrals