. Ukazatele finanční analýzy – likvidita | Febmat


Ukazatele finanční analýzy – likvidita

Poslední aktualizace dne: 09.11.2016

Tato série navazuje na sérii Skupiny ukazatelů finanční analýzy a v detailu popisuje skupinu ukazatelů likvidity.

 

 



Rozdíl mezi pojmy likvidita, likvidnost majetku a solventnost

Existuje rozdíl mezi souvisejícími pojmy likvidita, likvidnost majetku a solventnost.

 

Likvidita

Likvidita je schopnost podniku přeměnit majetek za účelem úhrady závazků na peníze, ideálně s co nejnižšími transakčními náklady. (14)

 

Likvidnost majetku 

Likvidnost majetku je schopnost majetku přeměnit se s co nejnižšími transakčními náklady na peníze. (14)

 

Solventnost

Schopnost platit včas své závazky. Jinými slovy platební schopnost. (14)

 

Likvidní majetek  

Likvidní majetek jsou oběžná aktiva, která budou nebo by mohly být v krátké době přeměněny na peníze.



Ukazatele likvidity

Likvidita je schopnost podniku přeměnit majetek za účelem úhrady závazků na peníze, ideálně s co nejnižšími transakčními náklady. (14)

 

Ukazatele likvidity

Ukazatele likvidity vyjadřují, do jaké míry oběžná aktiva firmy v různé formě pokrývají její krátkodobé závazky. Tedy počet, kolikrát by podnik byl schopen uhradit své krátkodobé závazky z přeměny těchto oběžných aktiv na peníze. Hodnotí tak krátkodobou finanční situaci podniku.

 

Do této kategorie patří zejména následující základní ukazatele:

 

Jejich obecná interpretace:

  • nižší hodnoty vypovídají o malé schopnosti hradit krátkodobé závazky
  • příliš vysoké hodnoty mohou napovídat o neefektivitě v hospodaření – posouzení je vhodné v souvislosti s ukazateli Obratu (Doby obratu)
  • ideální jsou tedy hodnoty ani nízké, ani vysoké
  • konkrétní ideální rozmezí je uvedeno u každého ukazatele jednotlivě

 

Jejich srovnání:

  • v první řadě je vhodné ukazatele srovnat s doporučenými hodnotami
  • nicméně určité odchylky jsou možné podle oboru, typu společnosti atd. – proto je důležité interní srovnání ukazatelů v časově řadě; pokud firma dlouhodobě nedosahuje doporučených hodnot, ale hospodaří bez sebemenších problémů, pak se dá očekávat, že bude nadále úspěšná se stejnými hodnotami
  • vhodné je srovnání s oborovým průměrem nebo s obdobnými firmami v oboru

 

Možné důvody pro vyšší likviditu (důvody pro nižší likviditu lze použít analogicky):

  • vysoký stav zásob (jen u běžné likvidity)
    • to může souviset s oborem podnikání (vysokou hodnotu zásob mívají např. obchodní společnosti)
    • předzásobení kvůli výhodným podmínkám nákupu (sleva), očekávanému růstu cen či očekávanému nedostatku 
    • sezónní výkyvy v poptávce
    • zásoby jsou nadhodnoceny – např. nebyly vytvořeny opravné položky k zásobám, k nimž je ve skutečnosti oprávněný důvod
    • firma drží neúměrně vysoké zásoby. Adekvátnost výše zásob je možno zhodnotit pomocí ukazatelů aktivity (Doba obratu zásob či Obrat zásob).
  • vysoké zůstatky pohledávek (jen u běžné a pohotové likvidity):
    • např. vysoká pohledávka, kterou odběratel nestihl uhradit do konce roku
    • zvýšila se nedobytnost pohledávek
    • poskytnutí delší splatnosti odběratelům, např. z důvodu jejich získání či retence
    • pohledávky jsou nadhodnoceny – např. nebyly vytvořeny opravné položky, k nimž je ve skutečnosti oprávněný důvod
  • nízké zůstatky závazků, např. díky efektivnímu řízení vztahu s dodavateli 
  • ekonomický růst, kdy bývá likvidita nižší, protože závazky narůstají více než oběžný majetek (14)

 

Další ukazatele, které lze též zařadit mezi ukazatele likvidity:

 


Běžná likvidita neboli likvidita 3.stupně

Běžná likvidita neboli likvidita 3.stupně je jedním z ukazatelů likvidity, který nás informuje o tom, kolikrát by firma byla schopna uhradit krátkodobé závazky, pokud by přeměnila veškerá svá oběžná aktiva na peníze.

 

Vzorec

 

Nevýhody

  • každá složka oběžného majetku je jinak likvidní, což vzorec běžné likvidity nezohledňuje
  • vzorec nezohledňuje různou splatnost pohledávek a závazků v čase
  • nedává smysl v odvětvích, v kterých musí firmy držet velké množství zásob (např. obchodní firmy) – v těchto případech je vhodné využít ukazatele Pohotová či Okamžitá likvidita

 

Doporučené hodnoty 

ideální rozmezí je 1,5 – 2, ale značně záleží na odvětví. Typicky bývá vyšší u firem, které musí držet vysoké stavy zásob, pro které je pak obvykle vhodnější využít ukazatel Pohotové likvidity (Likvidity 2.stupně).

 

Interpretace

  • nižší hodnoty = snížená schopnost hradit krátkodobé závazky
  • příliš vysoké hodnoty = možná neefektivita v hospodaření – posouzení je vhodné v souvislosti s ukazateli Obratu (Doby obratu)
  • ideální jsou tedy hodnoty ani nízké, ani vysoké

 

Srovnání

  • v první řadě je vhodné ukazatele srovnat s doporučenými hodnotami
  • nicméně určité odchylky jsou možné podle oboru, typu společnosti atd. – proto je důležité interní srovnání ukazatelů v časově řadě; pokud firma dlouhodobě nedosahuje doporučených hodnot, ale hospodaří bez sebemenších problémů, pak se dá očekávat, že bude nadále úspěšná se stejnými hodnotami
  • vhodné je srovnání s oborovým průměrem nebo s obdobnými firmami v oboru

 

Možné důvody pro vyšší likviditu (důvody pro nižší likviditu lze použít analogicky)

  • vysoký stav zásob (vhodné je posouzení také s ukazatelem Doba obratu zásob)
    • to může souviset s oborem podnikání (vysokou hodnotu zásob mívají např. obchodní společnosti)
    • předzásobení kvůli výhodným podmínkám nákupu (sleva), očekávanému růstu cen či očekávanému nedostatku 
    • sezónní výkyvy v poptávce
    • zásoby jsou nadhodnoceny – např. nebyly vytvořeny opravné položky k zásobám, k nimž je ve skutečnosti oprávněný důvod
    • firma drží neúměrně vysoké zásoby. Adekvátnost výše zásob je možno zhodnotit pomocí ukazatelů aktivity (Doba obratu zásob či Obrat zásob).
  • vysoké zůstatky pohledávek (vhodné je posouzení také s ukazatelem Doba obratu pohledávek)
    • např. vysoká pohledávka, kterou odběratel nestihl uhradit do konce roku
    • zvýšila se nedobytnost pohledávek
    • poskytnutí delší splatnosti odběratelům, např. z důvodu jejich získání či retence
    • pohledávky jsou nadhodnoceny – např. nebyly vytvořeny opravné položky, k nimž je ve skutečnosti oprávněný důvod
  • nízké zůstatky závazků, např. díky efektivnímu řízení vztahu s dodavateli (vhodné je posouzení také s ukazatelem Doba obratu závazků)
  • ekonomický růst, kdy bývá likvidita nižší, protože závazky narůstají více než oběžný majetek (14)

 

 



Pohotová likvidita neboli likvidita 2.stupně

Pohotová likvidita neboli likvidita 2.stupně je jedním z ukazatelů likvidity, který nás informuje o tom, kolikrát je firma schopna uhradit krátkodobé závazky, pokud přemění krátkodobé pohledávky a finanční majetek na peníze.

Tento ukazatel odečítá z oběžných aktiv jejich nejméně likvidní složku – zásoby, popř. také dlouhodobé pohledávky a je tak vhodný v odvětvích, kde firma musí ze své podstaty držeb vysoké stavy zásob.

 

Vzorec

 

Doporučená hodnota a interpretace 

Doporučená hodnota se pohybuje okolo 1. Nicméně stejně jako u běžné likvidity značně záleží na odvětví.

Jejich obecná interpretace:

  • nižší hodnoty = malá schopnost hradit krátkodobé závazky
  • příliš vysoké hodnoty =  neefektivita v hospodaření – posouzení je vhodné v souvislosti s ukazateli Obratu (Doby obratu)
  • ideální jsou tedy hodnoty ani nízké, ani vysoké

 

Srovnání

  • v první řadě je vhodné ukazatele srovnat s doporučenými hodnotami
  • nicméně určité odchylky jsou možné podle oboru, typu společnosti atd. – proto je důležité interní srovnání ukazatelů v časově řadě; pokud firma dlouhodobě nedosahuje doporučených hodnot, ale hospodaří bez sebemenších problémů, pak se dá očekávat, že bude nadále úspěšná se stejnými hodnotami
  • vhodné je srovnání s oborovým průměrem nebo s obdobnými firmami v oboru

 

Možné důvody pro vyšší likviditu (důvody pro nižší likviditu lze použít analogicky):

  • vysoké zůstatky pohledávek (vhodné posoudit společně s ukazatelem Doba obratu pohledávek)
    • např. vysoká pohledávka, kterou odběratel nestihl uhradit do konce roku
    • zvýšila se nedobytnost pohledávek
    • poskytnutí delší splatnosti odběratelům, např. z důvodu jejich získání či retence
    • pohledávky jsou nadhodnoceny – např. nebyly vytvořeny opravné položky, k nimž je ve skutečnosti oprávněný důvod
  • nízké zůstatky závazků, např. díky efektivnímu řízení vztahu s dodavateli (vhodné posoudit společně s ukazatelem Doba obratu závazků)
  • ekonomický růst, kdy bývá likvidita nižší, protože závazky narůstají více než oběžný majetek (14)

Okamžitá likvidita neboli likvidita 1. stupně

Okamžitá likvidita neboli likvidita 1. stupně je jedním z ukazatelů likvidity, který vyjadřuje, kolikrát by firma byla schopna uhradit své krátkodobé závazky, pokud by přeměnila finanční majetek na peníze.

Ukazatel ponechává v čitateli pouze nejvíce likvidní složku – (krátkodobý) finanční majetek obsahující hotovost, bankovní účty a případně i krátkodobý finanční majetek (krátkodobé cenné papíry). 

 

Vzorec

 

Doporučená hodnota a interpretace 

Doporučená hodnota: ideální hodnota se pohybuje okolo 0,2 – 0,5.

Jejich obecná interpretace:

  • nižší hodnoty - snížená schopnost hradit krátkodobé závazky
  • příliš vysoké hodnoty - neefektivita v hospodaření 
  • ideální jsou tedy hodnoty ani nízké, ani vysoké

 

Jejich srovnání:

  • v první řadě je vhodné ukazatele srovnat s doporučenými hodnotami
  • v časově řadě


DALŠÍ UKAZATELE SOUVISEJÍCÍ S LIKVIDITOU


Solventnost

Solventnost je schopnost platit včas své závazky. Jinými slovy platební schopnost. (14)

Solventnost není totéž co likvidita.

 

Ukazatel solventnosti patří do skupin ukazatelů likvidity a finanční struktury/zadluženosti a vyjadřuje schopnost organizace dostát veškerým svým závazkům (krátkodobým i dlouhodobým).

Ukazatel je převrácenou hodnotou ukazatele Doba splácení dluhu.

 

Vzorec

 

 

Doporučená hodnota

minimální hodnota by měla činit alespoň 0,2; ideální hodnoty jsou 0,2-0,3.



Pracovní kapitál

Pracovní kapitál je tvořen oběžnými aktivy a zahrnuje tak položky zásoby, pohledávky a finanční majetek.  Jedná se o další ukazatel likvidity.

 

Vzorec

zásoby + pohledávky + finanční majetek

 

 

 

Další variantou pracovního kapitálu je Čistý pracovní kapitál.


Čistý pracovní kapitál

Čistý pracovní kapitál vznikne odečtením krátkodobých cizích zdrojů od (hrubého) pracovního kapitálu.

 

 

Další možné způsoby výpočtu

pracovní kapitál - krátkodobé cizí zdroje = oběžná aktiva - krátkodobé cizí zdroje = dlouhodobý cizí kapitál + vlastní kapitál - stálá aktiva

 

Obecná interpretace pracovního kapitálu a doporučené hodnoty

čím vyšší jsou hodnoty, tím vyšší platební schopnost a nižší riziko; ale příliš vysoké hodnoty mohou napovídat o nehospodárnosti a snižují rentabilitu.

 

Pokud je čistý pracovní kapitál kladný → překapitalizace, což znamená, že:

  • dlouhodobé zdroje jsou vyšší než stálá aktiva
  • část oběžných aktiv je financovaná dlouhodobými zdroji

nižší riziko (pracovní kapitál slouží jako tzv. polštář, protože peníze získané z případného prodeje oběžného majetku financovaného dlouhodobými zdroji je možné bez ohrožení fungování organizace použít na něco jiného)

nižší hospodárnost, protože dlouhodobé zdroje bývají dražší než krátkodobé

 

Pokud je čistý pracovní kapitál záporný → podkapitalizace, což znamená, že:

  • část stálých aktiv byla financována krátkodobými zdroji

→ tedy riziko, že firma bude nucena tuto část stálých aktiv prodat, aby byla schopna uhradit své splatné závazky

 

Čistý pracovní kapitál by v každém případě měl být kladný.  Je nicméně ale vhodné nalézt optimální výši pracovního kapitálu, která vyváží riziko a rentabilitu. Žádné obecné doporučení neexistuje, záleží vždy na konkrétních podmínkách (odvětví, poměr složek pracovního kapitálu, rychlosti obratu zásob, pohledávek a závazků aj.).



Pomohl Vám tento článek? Ohodnoťte jej prosím.

1 = nejhorší, 10 = nejlepší

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Komentář
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace