Vlastní kapitál

Vlastní kapitál představuje vlastní zdroje použité pro financování aktiv (tj. majetku) podniku. Tedy zejména zdroje, které do firmy buď vložili zakladatelé, nebo výsledky hospodaření, které si zakladatelé nevyplatili a nechávají je ve firmě za účelem dalšího rozvoje. Společně s cizím kapitálem (úvěry a jiné závazky) tvoří vlastní kapitál součást pasiv. 

Obsahová náplň vlastního kapitálu záleží na konkrétním účetním standardu (české účetnictví může na problematiku pohlížet trochu jinak než např. IFRS). V českém účetnictví (viz.také nákres výše) zahrnuje:

• Základní kapitál – počáteční vklad do firmy
• Emisní ážio – rozdíl mezi emisní a nominální hodnotou akcie
• Kapitálové fondy – zdroje, které firma získala jinak než svou ekonomickou aktivitou. Zahrnuje např.: přijaté dary, změny přecenění některých cenných papírů či derivátů
• Fondy ze zisku – např. rezervní fond vytvářený pro případ ztráty
• Nerozdělený výsledek hospodaření (zisk/ztráta) minulých období
• Výsledek hospodaření (zisk/ztráta) probíhajícího období

Z uvedeného je patrné, že se výše vlastního kapitálu v průběhu času mění, už jen kvůli tomu, že se do něj zahrnuje zisk či ztráta sledovaného období. Zisk vlastní kapitál zvyšuje, ztráta jej snižuje. Výplaty podílu na zisku zakladatelům vlastní kapitál snižují, naopak jakékoliv vklady (pokud nejde jen o přesun mezi položkami vlastního kapitálu) jej zvyšují.

Pozor, výše vlastního kapitálu většinou neříká nic o tom, kolik peněz firma má!!!

V podvojném účetnictví jsou přírůstky položek vlastního kapitálu účtovány na straně dal a úbytky na straně má dáti pasivních účtů. Nicméně konkrétní způsob účtování jednotlivých položek záleží na účetním standardu (ČÚS, IFRS, US GAAP….).

Na první pohled se může jevit, že čím více vlastního kapitálu firma má na celkovém kapitálu, tím lépe. Není to zcela jednoznačné – více zde. 

Firmy si často počítají %, kolik je „provoz“ vlastního kapitálu stojí. Od této znalosti se pak odvíjí různá srovnávání a ekonomické optimalizace. Toto % se nejčastěji vyjadřuje ve formě nákladů vlastního kapitálu, který tvoří jednu ze složek tzv. WACC (Weighted Average Cost of Capital, tj. vážené průměrné náklady celkového kapitálu). Ačkoliv to může znít prapodivně, vlastní kapitál je pro firmu dražší než kapitál cizí. Proč se můžete dočíst zde.

Ziskovost vlastního kapitálu měří jeden z vzorců finanční analýzy – ROE (Return on Equity / Rentabilita vlastního kapitálu). Vyjadřuje poměr čistého zisku a vlastního kapitálu a tím říká, jaká výše zisku připadá na jednu korunu vlastního kapitálu. Nicméně přestože se ukazatel ROE běžně používá, není až tolik užitečný jako ukazatel ROCE, neboť podnik obvykle nebývá financován pouze vlastním kapitálem (má většinou i nějaký ten úvěr).