Výdaje příštích období jsou položkou časového rozlišení, která v rozvaze spadá do pasiv a je o nich účtováno tehdy, spadá-li náklad z věcného i časového hlediska do současného období, nicméně závazek (nebo rovnou výdaj) vznikne (a má vzniknout) až v příštím/ch účetním/ch období/ch.
Pro jejich účtování slouží účet 383 – Výdaje příštích období.
Nejčastěji se takto časově rozlišuje:
ÚČTOVÁNÍ
V období, s kterým náklady časově a věcně souvisejí:
MD 5xx – Náklady (druhově příslušné) / D 383 – Výdaje příštích období (nikoliv závazek!)
V dalším/ch účetním/ch období/ch:
MD 383 – Výdaje příštích období / D Závazek či peněžní výdaj
A jsou náklady zúčtované oproti Výdajům příštích období uznatelné z pohledu daně z příjmu?
Náklady zúčtované v rámci časového rozlišení jsou náklady jako každé jiné a tudíž mají (pokud je daný náklad běžně daňově uznatelný) vliv na výpočet daně z příjmu. Například tedy v případě výše zmíněného nájemného, 2/12 částky spadne do nákladů na dosažení, zajištění a udržení příjmů roku 20X1, 10/12 do roku 20X2.
Rozpočítání nákladů do jednotlivých období by mělo být prováděno v ideálním případě podle počtu zahrnutých dní, ale protože to většinou není moc proveditelné či praktické, tak alespoň na měsíční bázi.
A jaký je rozdíl mezi výdaji příštích období a dohadnými účty pasivními?
Zjednodušeně, v míře určitosti částky nákladu. U výdajů příštích období je přesná výše známá, u dohadných položek pasivních jde jen o odhad. Více zde.
Normativní vymezení výdajů příštích období: