Výdaje příštích období

Výdaje příštích období jsou položkou časového rozlišení, která v rozvaze spadá do pasiv a je o nich účtováno tehdy, spadá-li náklad z věcného i časového hlediska do současného období, nicméně závazek (nebo rovnou výdaj) vznikne (a má vzniknout) až v příštím/ch účetním/ch období/ch.

Pro jejich účtování slouží účet 383 – Výdaje příštích období.

Nejčastěji se takto časově rozlišuje:

• nájemné či pachtovné placené pozadu
• prémie a odměny placené po uplynutí roku (ČÚS č.17 bod 3.11.3.)

ÚČTOVÁNÍ

V  období, s kterým náklady časově a věcně souvisejí:

MD 5xx – Náklady (druhově příslušné) / D 383 – Výdaje příštích období (nikoliv závazek!)

V dalším/ch účetním/ch období/ch:

MD 383 – Výdaje příštích období / D Závazek či peněžní výdaj

Příklad

A jsou náklady zúčtované oproti Výdajům příštích období uznatelné z pohledu daně z příjmu?

Náklady zúčtované v rámci časového rozlišení jsou náklady jako každé jiné a tudíž mají (pokud je daný náklad běžně daňově uznatelný) vliv na výpočet daně z příjmu. Například tedy v případě výše zmíněného nájemného, 2/12 částky spadne do nákladů na dosažení, zajištění a udržení příjmů roku 20X1, 10/12 do roku 20X2.

Rozpočítání nákladů do jednotlivých období by mělo být prováděno v ideálním případě podle počtu zahrnutých dní, ale protože to většinou není moc proveditelné či praktické, tak alespoň na měsíční bázi.

A jaký je rozdíl mezi výdaji příštích období a dohadnými účty pasivními?

Zjednodušeně, v míře určitosti částky nákladu. U výdajů příštích období je přesná výše známá, u dohadných položek pasivních jde jen o odhad. Více zde.

Normativní vymezení výdajů příštích období:

• § 19 odst 2 Vyhlášky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví
• Český účetní standard č.17 - bod 3.11.3.